Zamyšlení první

Člověk v mládí hledá sám sebe, svoje místo a smysl všeho kolem. Především pak jak ten kolos co mu říká svět funguje. Hodně mi v tom hledání pomáhá pobyt pro muže v klášteře. Při dnešní promluvě zaznělo něco ve smyslu, že řeholník poskytuje duchovní službu společnosti kolem sebe. Vyplývá mi z toho, že vlastně i řeholník zaměřený na modlitbu a kontemplaci je vlastně dělník, tudíž má nárok na odměnu. Tak jak čteme v evangeliu. Myšlenky mě dovedly k přesvědčení, že i když duchovní služba je a má být zdarma, měli bysme už jenom z vděčnosti duchovním nějak přispívat. Je asi jedno jestli finančním obnosem na opravy, stavbu nových budov, zkrátka tam kde je třeba nebo hmotným darem či osobní pomocí. A myslím, že kdybysme se takto sponzorovali navzájem podle svých možností, mohla by společnost celkem dobře fungovat. Snad je to jenom utopie, ale tahle myšlenka mě povznáší. Dál to nebudu rozvádět, protože by to bylo na samostatný příspěvek.

Takže myšlenky co mě dneska zaujaly.

• "Bůh stvořil svět moudrostí." To znamená, že všechno co na světě je od Boha má hluboký smysl. Nic není jenom tak ledabyle udělané, že to byl zajímavý nápad a hozené do kouta nebo jen tak na parádu.
• Každý řeholní řád má svůj přínos pro společnost a svoje místo.
• Podle rozhovoru u Lukáše (Lk 10, 38-42) sv. Tomáš rozlišuje vznešenost řeholí. Nejvznešenější je meditace, protože k tomu směřujeme v nebi.
• Pokud má člověk Ducha Svatého, ale nemá moudrost, točí se neustále v kruzích. Pokud charizmatik odmítá Slovo, vypuzuje Boha. Stejně tak, pokud jiný věřící zavrhuje DS, vypuzuje Boha. Bůh je jeden ve třech osobách. Vždy musí být pospolu všechny "části". Jinak to od Boha odvádí.

A tak jestliže svojí meditací mám či můžu prospět druhým, řekl jsem si, že se můžu o tyto hodnotné myšlenky tady podělil. Ať slouží.